My hoši, co bydlíme v Palackého ulici jsme přáteli.
Naše rodina má koloniál a vedeme všecko - kávu, cikorku, cukr, líh, citrony ba i čekuládu.
Tatínek mi pravil: Tak si všeho všímej, abys to jednou mohl vzít po mě.
Můj nejmilejší přítel se nazývá Bejval Antonín, protože my jsme s Tondou jedna ruka.
Tonda má kufr plničký indiánek, nechce zůstat doma, nýbrž se odebrat do světa.
S Čeňkem Jirsákem se moc nebavím, jelikož on je takový a když on je takový, tak já jsem také takový.
Jirsák Čeněk si zapisuje svoje hříchy do zásoby, aby měl k svaté zpovědi nejvíce hříchů ze všech
S Edou Kemlinkem chodím do houslí a my založíme spolek a pojedeme do Itálie.
Pajda je Kemlinků pes, on je velice dlouhý, ale nožičky má krátké, křivé.
Pepek Zilvar žije v chudobinci,jeho táta byl ve válce,teď chodí po domech žebrat a má nohu dřevěnou.
S holkama si my hoši nehrajeme, holky se jenom chechtají a brečí, poněvadž jsou blbé.
Tak to jsme my, a více na cédečku, kteréžto brzy pro Vaši radost natočíme. Hoši Villáci